Média servis

Na tomto místě jsou k dispozici tiskové zprávy, hlavní údaje o skupině J&T a kontakty na osoby odpovědné za PR ve skupině.

J&T BANKA Art Index 2021: Končí Kovanda, Merta, Kokolia a další

18. březen 2021

Pozici na první příčce J&T Banka Art Indexu pro letošní rok obhájila Eva Koťátková. Pomyslným skokanem roku je Vendula Chalánková. Do první stovky se nově dostalo šestnáct umělkyň a umělců. Tak by šlo shrnout hlavní závěry letošní, již osmé edice indexu nejvýraznějších současných umělců, který pro J&T Banku administruje ART+. Tedy až na jeden: ze zveřejňovaného žebříčku zmizeli Jiří Kovanda, Jan Merta, Vladimír Kokolia a další. Ne, že by jejich tvorba náhle ztratila na důležitosti a atraktivitě, ale se začátkem nové dekády došlo v žebříčku k posunu hraničního data narození, vypadli tak všichni autoři narození mezi lety 1950 až 1960.

Osmatřicetiletá Eva Koťátková, absolventka malířského ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy na pražské akademii, se umístila na první příčce již potřetí. Svého času byla nejmladší laureátkou Ceny Jindřich Chalupeckého a posledních deset let patří mezi mezinárodně nejúspěšnější české umělce. V roce 2013 byla například vybrána do kurátorské části Benátského bienále a má za sebou výstavy doslova po celém světě, od evropských metropolí po Sydney a Šanghaj. Mimo jiné měla samostatné výstavy v tak prestižních institucích, jako jsou Modern Art Oxford, Haus 21 ve Vídni, Kunsthal Charlottenborg v Kodani nebo Metropolitní muzeum v New Yorku. Její velká výstava nazvaná Rozhovor s monstrem je od začátku roku instalována v pražské Meetfactory, po celou dubu svého trvání však zatím byla uzavřena. Evu Koťátkovou zastupují pražská galerie Hunt Kastner a Meyer-Riegger v Berlíně.

Skokanem roku Chalánková

Z 36. místa na 16. se posunula letos čtyřicetiletá Vendula Chalánková, která se tak stala pomyslným skokanem roku. Je to výsledkem nejen velkého počtu domácích výstav v posledních letech, ale také řady autorských knih a publikací, které ilustrovala. Samostatné výstavy měla například v Galerii výtvarného umění v Chebu (2015), pražské Vile Pellé (2018) nebo Oblastní galerii Liberec (2019). Její charakteristické, tvarově zjednodušené postavičky, ať již malované nebo ve formě textilních koláží, jsou na první pohled rozpoznatelné a její ilustrace často znají i lidé, kteří současné umění vůbec nesledují. Spolupracuje například s Kühnovým dětským sborem nebo s dětským vysíláním České televize. Vendulu Chalánkovou zastupují brněnská galerie Artikle a pražská Bold Gallery.

Nové tváře v top 10

Do první desítky se tentokrát, i v souvislosti se změnou sledované věkové kategorie, probojovali tři noví umělci. Na osmém místě se umístil malíř Jaromír Novotný (o rok dříve 16.), na deváté místo se z loňského dvanáctého posunul Vladimír Houdek, který se primárně rovněž věnuje malbě, a na desáté pozici figuruje sochařka a konceptuální umělkyně Pavla Sceranková, které vloni utekl top 10 jen o jedno místo.

Nejvíce bodů za domácí výstavy nasbírala Hulačová

I když muzea a galerie byly vloni po většinu roku uzavřené, výstavní provoz zcela neutichl. Řada výstav, včetně velkých projektů, jako bylo bienále Ve věci umění, které ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy uspořádala iniciativa tranzit.cz, se přes léto uskutečnilo víceméně ve standardním režimu. Hodně energie jednotlivé instituce věnovaly také online prezentaci umění od virtuálních prohlídek po ryze internetové výstavy.

„Nejvíce bodů za domácí výstavy loni získala šestatřicetiletá Anna Hulačová, která měla výraznou dvojvýstavu spolu s Pavlou Malinovou v Oblastní galerii Liberec a zúčastnila se hned šesti skupinových přehlídek, například pražského sochařského festivalu M3 nebo výstavy Plán B v Litomyšli,“ popisuje jedno z hodnocených kritérii Jan Skřivánek. Hulačová, kterou zastupuje také galerie Hunt Kastner, se během čtyř let posunula z 95. místa až na aktuální 11. příčku.

Ve světě uspěl Kintera

Nejúspěšnějším umělcem na mezinárodním poli byl loni stejně jako předloni sedmačtyřicetiletý Krištof Kintera. Navzdory protiepidemickým opatřením stihl samostatné výstavy v Birminghamu a Mnichově a byl pozván na čtyři skupinové výstavy, od Muzea současného umění v Krakově až po pařížské Centre Pompidou. Výstava The End of Fun v birminghamské galerii Ikon představila Kinterovy práce za posledních patnáct let, včetně monumentálních realizací, jako je světelná socha Shiva Samurai. Nejstarším vystaveným dílem byla známá Revoluce, chlapecká postava v mikině s kapucí, která mlátí hlavou do zdi, z roku 2005.

Malba i nadále nejvíce preferovaným médiem

Jakkoliv je současné české umění často kritizováno pro přílišnou dominanci konceptuálního přístupu, nejvíce preferovaným médiem zůstává malba a kresba. V nějaké formě s nimi pracují dvě pětiny umělců. Koncept je navíc dnes velice vágní kategorií, pod kterou bývají řazeny všechny kritické přístupy. Mnohdy tato kategorie neznamená nic víc než schopnost sebereflexe a vědomí možností a limitů vlastního média, ať je jím malba, socha, film nebo fotografie.

Narůstající počet žen

Žen je v aktuální stovce 29, což je v dosavadní historii indexu zatím nejvíce. Zatímco ve věkové skupině narozené v 60. letech jich je pět, mezi umělci následujících dvou dekád jich je shodně po jedenácti. Autoři narození v 70. letech představují nejpočetnější skupinu, patří sem téměř polovina jmen první stovky. Necelá třetina jsou umělci z generace 80. let a jsou zde i tři autoři, kterým ještě nebylo třicet. Ke generaci současných padesátníků patří šestnáct umělců a umělkyň.

Vynechání autorů nad 60 let

Index reflektuje dění na současné umělecké scéně a má napomoci orientovat se ve zdánlivém chaosu nejnovějšího umění. Ve snaze dát víc prostoru mladším generacím umělců, kteří se na současné scéně uplatňují čím dál tím výrazněji, padlo rozhodnutí posunout věkovou hranici sledovaných autorů.

„V letošním přehledu tak chybí jména jako Vladimír Kokolia, Jiří Kovanda či Jiří David, tedy všichni autoři narození před rokem 1961. Neznamená to, že bychom je dál nesledovali, jen jsme umělce z generace dnešních šedesátníků přesunuli do kategorie ‚novodobých klasiků‘. O kvalitách své tvorby v rámci uměleckého provozu již dávno přesvědčili a není třeba, abychom je poměřovali s mnohem mladšími autory,“ vysvětluje výpadek známých jmen Jan Skřivánek, kunsthistorik a vedoucí projektu ART+. Ostatně stále aktivní je i řada autorů narozených ve 40. letech či ještě dřív, a ani ti v indexu nejsou uvedeni. „Říct třeba pětadevadesátiletému Stanislavu Kolíbalovi či o rok mladšímu Milanu Grygarovi, že nejsou relevantními a zajímavými současnými autory, by si asi troufl jen málokdo,“ dodává Jan Skřivánek.

Primárním cílem J&T Banka Art Indexu je totiž podávat zprávu o nejsoučasnějším umění a i z této perspektivy má vynechání autorů starších šedesáti let svou logiku. Posun hraničního roku narození z roku 1950 na rok 1961 rovněž znamená, že index aktuálně funguje jako žebříček autorů posledních tří dekád. Pouze dva autoři první stovky, Tomáš Císařovský a Ivan Pinkava, dokončili školu – jeden AVU, druhý AMU – před rokem 1989. Všichni ostatní na výtvarnou scénu vstoupili až v 90. letech a dá se říct, že jejich kariérní možnosti a příležitosti byly v mnohém podobné. To jen zvyšuje relevanci vzájemného srovnávání a poměřování.

V loňské edici indexu bylo zastoupeno patnáct autorů narozených mezi lety 1950 až 1960, přičemž nejvýše se umístil Jiří Kovanda. Loni a předloni mu patřila druhá příčka, v prvních pěti ročnících indexu figuroval dokonce na prvním místě. Do první desítky se dostal ještě Jiří David. Oba umělci jsou dál aktivní a patří mezi výrazné a široce respektované osobnosti současné výtvarné scény.

Kompletní přehled letošních výsledků na: www.jtbankaartindex.cz

O J&T Banka Art Indexu

J&T Banka Art Index je připravován každoročně od roku 2014. Jedná se o žebříček stovky umělců narozených po roce 1950, od letošního roku pak mapuje umělce narozené po roce 1960, kteří jsou na výtvarné scéně nejvíce viditelní. Úspěchem je samotné umístění v zveřejňovaném top 100. Databáze Artplus.cz, která shromažďuje také údaje o aukčních prodejích, eviduje více než dva tisíce umělců, kteří spadají do této kategorie.

Jako každý index je J&T Banka Art Index zjednodušeným popisem velice komplexní situace. Nelze automaticky klást rovnítko mezi umístěním v indexu a uměleckou kvalitou díla. Vysoké umístění neznamená nutně, že daný autor je významnějším umělcem než někdo, kdo se umístil níže či kdo se do první stovky vůbec nedostal.